Ne nadarmo se v každém průvodci o Rakousku dočtete, že korutanská oblast patří mezi ty nejteplejší. Sami na vlastní kůži jsme se přesvědčili, že v průvodcích nelžou. Nejen že nás počasí opravdu nezklamalo, navíc jsme si ale u korutanských jezer připadali jako u moře. Ale všechno hezky popořadě, abych na nich nezapomněla.
Jako vždy, tak i tentokrát jsme hledali nějaké strategické místo na výlety, možnost koupání – plavky přesně pro Vás, šplhání po horách a hlavně uplatnění turistické karty – tentokrát korutanské. (v jiném příspěvku si najděte i kartu salzburskou – ta byla opravdu výborná)
Když se podíváte na mapu oblasti a do průvodce, zjistíte, že v dané oblasti se nachází přes 1200 jezer a zhruba ve dvou stovkách z nich je voda dokonce pitná. Navíc teplota vody dokáže ve slunných dnech vyrůst až do hodnoty 28°C a to už je na koupání parádní. My sami jsme si vybrali jezero Faaker see kousek od Villachu a to hlavně množství kempů, poloze a v neposlední řadě kvůli pláži. jestli jste také příznivci stanování, jukněte na naší nabídku stanů a spacáků ZDE.
Než jsme odjeli, měli jsme v plánu ubytovat se v největším kempu Arneitz, ale po příjezdu na místo jsme zjistili, že je prakticky obsazený a na nás by zbyla jen taková menší místečka a to se nám nechtělo. Nemuseli jsme si ale zoufat, protože na tento kemp navazovali další 4 a kdyby nebyly odděleny plotem, nikdo by ani netušil, kde jeden končí a druhý začíná. Jediné čeho jsme si všimli, byla velikost stanových míst a přístup do vody. Nakonec jsme se rozhodli pro kemp Gruber, u kterého se nám líbila hlavně velmi prostorná zelená pláž, pozvolný přístup do čisté vody a větší plocha na stanování. Kdybychom ale jeli bez dětí, učaroval nám tichý a perfektně upravený kemp v lese – Franz Anderwald.
Jak jsem se již v úvodu zmínila, tak i tentokrát jsme měli v plánu zakoupit si korutanskou kartu a co možná nejvíce ji využít. Na tuto oblast je podstatně levnější (než třeba u Salzburku), pro dospělého vyšla na 36euro, dětská byla 16euro. Ovšem pravdou také je, že neměla tak obrovské množství vyloženě zajímavých míst, ale na týdenní pobyt to bohatě stačilo. Zdaleka jsme neprojeli vše, pár míst by nás ještě lákalo, ale buď nám chyběl čas nebo to už bylo příliš ´´ z ruky´´. Níže se Vám pokusím popsat pár míst dle svého úsudku a tak to prosím berte s rezervou. Co se líbilo mě, nemuselo by se líbit Vám a naopak….
Malta Hochalmstrasse – nejlepší, největší zážitek!!!!!!!!
S naprostou jistotou mohu říct, že na toto místo nikdy nezapomenu. Když mi ale manžel řekl, že se pojedeme podívat na přehladu, nijak nadšená jsem z toho nebyla. Ó jak jsem se mýlila…
Tato přehrada se totiž nachází ve výšce 1933 metrů nad mořem a už jen cesta k ní je velkým zážitkem. Z počátku je sice cesta normální, běžná horská silnice, ale to jen po bránu, kde se musíte buď zaplatit 4 eura za osobu, nebo se prokázat korutanskou kartou. Dále totiž vede už jen jeden silniční pruh, u kterého auta organizuje semafor. Je tedy možné, že si třeba 30 minut počkáte, protože délka silnice skrze tunely, podél kolmých vysokých stěn a vodopádů má zhruba 8 km. Na konci již lehce a bezproblémově zaparkujete(zdarma) a můžete se začít kochat. Místní velkou atrakcí je vysuté schodište nad ´´suchou části´´ ve výšce 200 nad zemí. Odpovědí nad otázkou, proč tam mnohé dámy ani nevkročí je také fakt, že podlahu vysuté části tvoří buď jen sklo, nebo průhledná mříž. Doporučuji se také podívat do zdejšího centra, kde je jak animační program pro děti, tak tam i najdete informace o stavbě přehrady a jejím současném využití.
Abenteuer affenber – opice pro děti
Chcete-li udělat dětem radost, vemte je za opicema!
Příjezdová cesta je po soukromé silnici a tak po Vás budou chtít asi 2 eura za průjezd. Cesta se dá i vyjít pěšky, ale vzhledem k tomu, že je do strmého kopce a je i poměrně dlouhá, neriskovali jsme poslouchání ´´remcání´´ našich dětí a rádi jsme zaplatili. Na horní planině se nachází takový menší lesopark, kam jsou turisté vpouštěni pouze po skupinkách a za přítomnosti povídajícího průvodce. Jinak všude volně okolo Vás se prochází opice Makak a občas si musíte i dát pozor, aby na Vás ze stromů něco nespadlo, nebo nebylo vhozeno. Také se těm opičákům nemá dívat do očí, protože pak by mohli být i zákeřnější, než normálně jsou. Dětem se tam líbilo, a my jsme byli rádi, že ony byly rády….tak asi tak.
Následky to na některých zanechalo jen malinké……
